S tim lepsenim to neni tak horky

Rikal sem si, jak to pekne klopim a pritom sem jel jak pekar s rohlikama .. nojo, clovek si to holt idealizuje ...

Ze bych se lepsil?

Z fotky telefonem to neni uplne jasny, ale dneska jsem se na Sosnove dostal az na kraj sve nove zadni pneumatiky :-) Chlupy sice zustaly, ale vedle nich uz neni osrudny centimetr nedotcene gumy :-) Takze pane instruktore, vono to s tim neklopenim nebude az tak zly :-)

Na okruhu v Sosnové

Tak jsem neodolal a vyrazil misto na kafe na okruh. Most ani Brno mne nelakaji a tak byla cilem Sosnova. Akci poradal klub "banditu" (http://www.suzukibandit.cz/ ). Kupodivu jsem nebyl nejpomalejsi ... tusim ze sem predjel tri motorky :-), a tri dvacetiminutovky byly tak akorat. Pekna zkusenost, jednou za rok jako zpestreni je to supr, jinak zustanu u "sem tam" vejletu po trojkach.

Transrepublik 2009 - shrnutí

Když jsem si loni koncem října konečně po dvaceti letech dodělal řidičák na velkou motorku a tu obratem zakoupil (prosím bez poznámek, pro některé z nás je opravdu CB500 velká motorka) začal jsem kromě sportovních zpráv na motorkářích číst i tamní fórum. A tak se stalo, že mé oko neomylně padlo na vlákno, kde se probírala úžasná akce - na motorce přes celou naší republiku. Neváhal sem ani minutu a s týdenní praxí jsem se přihlásil.

Přes zimu se jen kecalo, nicméně odesláním peněz na kempy a potřebné organizační věci bylo jasný že jedem. Od dubna jsem poctivě jezdil nejen za prací (primární důvod koupě motorky), ale i jen tak ven (nejčastěji na kafe). Za první měsíc jsem najel skoro 4k a usoudil jsem, že Trans nějak zvládnu, i když o vítězství nechám soutěžit jiné.

Všechno uteklo děsně rychle a tak jsem najednou zjistil, že zítra vyrážíme. Babička (krycí jméno mé Hondy) je stroj věrný a spolehlivý a tak ji nerozhodilo ani že jsem s ní ve dvou dnech dvakrát v nulové rychlosti praštil o asfalt. Mě to trošku rozhodilo, ale odhodlání zůstalo. A tak v pátek přijíždím na sraz na kraji Prahy, kde mám poznat první z asi stopadesáti podobně postižených jedinců. Máme jet tři a jedna nabalená motorka tam už stojí. Trošku mě mate, že pilot je Honza a motorka Bandit, což moc nesedí k přezdívce JohnyCBR, ale to jsou detaily. Třetí do party, JardaZ, se skoro stejným strojem jako mám já (Honda CB500S) má malinko zpoždění, ale není kam spěchat, času dost.

S menším zpožděním vyrážíme ve všeobecné shodě, že dálnice se nestaví kvůli nám. Jedem pěkně po okreskách, jen to počasí nás trošku trápí. Před Křivoklátem začíná krápat a tak zastavujem, Honza navlíká právě zakoupený nepromok a my dva usuzujeme, že přeháňka bude krátká. Byla, ale vzápětí na nás ze shora kdosi obrátil kýbl a tak do nepromoků lezem pěkně promočení. Ideální pojízdná sauna v praxi. Naštěstí je ale teplo a tak jedem, v Rakovníku jsou nepromoky uschovány a sušíme se další jízdou. Další jízda probíhá v klidu, tuším že jsme zmokli ještě jednou, ale jen málo. Kemp nacházíme poněkud oklikou, když se k nám v Chebu přidává další motorka s Honzovým známým za řidítky a tak se v kempu naše skupinka dělí na dvě dvojice dle startovních kategorií.

Seznamujeme s rraolem, který je evidentně v dobrém rozmaru (je to jeden ze dvou lidí které jsem znal aspoň podle pár vyměněných mejlů), motorky všude kolem .. prostě pohoda. V kempu je poněkud tvrdší podloží a tak moje "áčko" staršího data konstukce připomíná spíš trosky. O tom, že bude pohoda mě přesvědčuje pepíno.rb, mocně halasící zpoza keře, otázkou zda jdu hned spát a zda mi zas neupadla motorka (na fóru jsem tak dlouho brblal že brzký vstávání je nelidský až mne rraol přesunul o jeden startovní turnus dále, za což mu děkuju). Pepíno je evidentně protřelej, neb jeho výbava čítá nejen stan, ale i vařič na kávu a půllitr s logem yamaha. Někdy po jedenácté fasujeme slepou mapu s průjezdními body a musím říct, že je to prvně co slyším o obci Peruc, kdesi u Loun. Malinko špekulujeme nad mapou, JardaZ zadává varianty do GPS. Já mrknul do mapy, GPS jsem ani nevyndal, stejně nemám na motorce zásuvku, tak zůstala ukryta v tankvaku a jel jsem podle papíru. Spát jdeme někdy po půlnoci, v kempu je klid jen nedaleko se mocně pracuje na elektrice BMW (ráno zjišťujeme že operace trvala sice do tří ráno, ale byla úspěšná) a taky na Zephyru 550, který se zhlédl v triumphu a jede na tři válce.

Ráno je kolem čilej ruch, první turnus se pomalu rovná u výjezdu z kepmu, stihnu si je vyfotit pro svůj blog a jdu taky balit. Stíhám vše v pohodě a řadím se do prvních řad druhého turnusu. Cestou na start nás skropí déšť a přemýšlím zda nezastavit a neobléct nepromok, jenže vedoucí skupiny valí dál a já se nekouk kde že je vlastně ten start, tak jedu taky ... naštěstí voda nepadá dlouho a než dojedem na start jsme i skoro ok. Míjíme jezdce z první várky a je nám jasný, že není cesta zpět. Jedu jako první v 8:10 a tak se hned po odjezdu rraola startujícího jako poslední z první várky přesouvám k výjezdu. Postojím si tam asi pět minut a čekám, kdy se za mě vyvalí skupina jezdců na pekelných strojích (Viraga různé kubatury). Jedou dvě minuty za mnou. Jsem rozhodnut vyzkoušet co umím a jedu sám, s tím že si s JardouZ budem psát, kde kdo je a případně spojíme síly.

START ... mířím k Chebu a černý mraky mi dávají najevo, že je čas myslet na pohodlí. Nejdřív zastavuju a beru si bundu, snad tím déšť odradím a nebude taková čina. Mijím stojící Jawy rraola a TheGrida chystajícím se na příděl vody a o kousek dál stavím taky a oblíkám kalhoty od slušivého oblečku lesního dělníka. Padající voda mě nutí změnit plány a místo cesty po okreskách volím systematický úprk ze západních čech po hlavním tahu Karlovy Vary, Ostrov, Klášterec nad Ohří. Ještě před Vary mě přesprintuje papíno.rb a říkám si, že toho uvidím zas až v kempu, no co, každej máme svoje tempo. Kromě něj vidím před Vary opět obě Jawy, ale ty míří dolů k městu, já volím neoblíbenou dálnici. Tam se potkávám ještě s korábem silnic GoldWingem. Pak až někde u Klášterce vidím hrdinu Woozieho na padesátce. Když spolu na 111km v Kadani sušíme na mém výfuku rukavice říkám si, že toho čeká ještě mnoho hodin v sedle (startoval o 40 minut přede mnou) a už teď má můj obdiv (podal úžasný výkon - v cíly byl něco málo přes hodinu po mně).

Jinak moc motorek nepotkávám, v Peruci na pumpě se ukazuje, že vetšina volila jižní trasu, pod vojenským újezdem, který nám leží v nejkratším směru cesty. Ve frontě na benzím vidím krásnou Suzuki GSX Inazuma s německou značkou a poznávám se tak s JardouGSX, s kterým nás pojí "láska" k přírodním okruhům. O tom jak rozdílně pojímáme akci svědčí fakt, že už tam stál a to startoval o rovnou hodinu později. Lidí je tu fůra, mezi jinými obě Jawy, modrá Hyabusa, bílé SV650 nebo Ives s Hondou CBR 600 (to že je to ona zjišťuju až doma, neb ve startovce je vedená ve skupince stopětadvacítkářů s blíže neurčeným naháčem). Od JardyZ přichází sms, že první CP ještě nezdolal, ač startoval přede mnou, neboť se mu tak zalíbilo v dešti, že se tam vydal zpět hledat spacák a posléze podlehl reklamě a zamířil koupit ztracenou karimatku a spacák do Karlovarského Tesca.

Druhý kontrolní bod jsou Benátky nad Jizerou a já volím cestu přes Roudnici na Mělník a pak Byšice, kde se malinko odchyluju od plánované trasy přes vesnice jízdou po hlavní trochu severněji. Do Benátek přijíždím od severu a na křižovatce, kde se mám dát dolů k vodě malinko bojuju s řidičkou, která netuší že má přednost z prava a tak se tam chvilku domlouváme posuňky. Okolo se to opravuje a já z neznámého důvodu jedu po hlavní místo dolů k řece nahoru k zámku .. uzavírky a jednosměrky mne zavedou přímo na zámecké nádvoří. Tvářím se jako že tam motorky prostě patří, objedu to dokola a honem pryč. Nakonec chytám správný směr a nacházím benzínku opět obloženou motorkama. A hele, támhle vidím dvě známé Jawy, kousek vedle CBR a ještě vedle Hyabusa i to "esvéčko".. zdá se že různé trasy vedou zatím k podobným časům. Například Jawaři mají najeto asi o 27km míň než já. Inu moderní technologie fungují. JardaZ píše, že je zhruba půl hodiny za mnou a tak jedu dál sám.

Třetí průjezd je v Novém Bydžově, já volím důsledně severní cestu přes Luštěnice, Dymokury a Městec Králové. Jaké překvapení, když po cestě téměř bez motorek u pumpy stojí SV650, CBR, vedle Hyabusa a asi za tři minuty později doíždějí obě Jawy. Inu dobří holuby se slétají. Čeká nás poslední povinný průjezd Dobruškou. Cesty kolem Hradce, kromě hlavního tahu, neznám a tak si nechám poradit - jedu přes obchvat na Třebechovice pod Orebem na Opočno a Dobrušku. Před Hradcem si poněkud nesmyslně pár kiláků najíždím, ale co, při té porci se to ztratí. Jen vidím na dohled ceduli Dobruška míjí mne modrý přízrak Hyabusa a MotoGuzzi, skupinku doplňují esvéčko a CBR. Jedou podél města a tak se nechám vést, podle značek jsou skoro místní. Pumpu, kde stojíme, bych asi sám nenašel. Při plánování dalšího postupu volím severní trasu přes Rychnov, Žamberk na Šumperk, kdežto sportovnější stoje míří dolů na Olomouc. Je mi jasné, že teď už fakt pojedu asi sám. No nic, o silnici kolem Šumperka jsem slyšel že je kvalitní a plná pěkných zatáček.

Musím říct, že pověsti nelhaly a zbytek trasy až po Ostravu byl super. Serpentýny nad Červenou vodou byl takový předkrm. Zatím si držím své tempo a o tom, že dělám dobře mne ujišťují místní střelci lovící mašinu z pole. Vypadají ok, jedu dál. Na tachometru mám asi 500 km, když v Šumperku vidím u pumpy stát pepina.rb, tak troubím radostně na pozdrav a jedu dál. Chvilku potom si v mapě ověřuju trasu a za hned jede pepino za mnou. Jeho tempo je vyší než moje, nicméně ho mám stále kousek před sebou. V kopcích začíná opět krápat a mokrá silnice poněkud maže náš rychlostní rozdíl a jedem vlastně spolu. Pepíno mi občas ujede, ale za chvilu se zas objeví. To trvá až někam k Bruntálu, kde se k nám přidávají dva místní střelci. Jeden jede jinou ligu, ale druhému relativně stíhám a tak se na světlech u objížďky sjíždme ve čtyřech. Pěkná silnice svádí k svižnému tempu, které ihned místní nasazují a pepíno s nima. Červíček hlodá a tak si říkám když už jsem to dojel s nima sem, tak se ještě kousek svezu. A tak poprvé babička vzpomíná jak jezdila s minulým majitelem. Tam, kde běžně řadím šestku najednou jedu vytočenou trojku a zjišťuju, že tem motor má v sobě docela sílu. Když ovšem po pár kilometrech vidím na vlastním tachometru 160 vzpomenu si na malýho Kubu a možná stejně silně na oskákanou přední pneumatiku a zvolňuju na svých 110/120 a nechávám střelce mazat samotné.

Moc sem neprodělal, v Opavě pepíno bere benzín a já mířím dál k Ostravě. Už od Bruntálu vyhlížím nějakou pěknou zahrádku, kde bych si dal kafe, ale nikde nic. Nakonec si davám na kraji železného města nealko pivo a půl hoďky kecám s místním borcem. Tachometr hlásí rovných 600 km od startu. Zbytek cesty jsem už moc neřešil, jel sem po hlavní, i když malinko blbě, když sem místo na Havířov jel přes Frýdek Místek a tam navrch přejel odbočku na Třinec. Chybu sem si uvědomil celkem brzo a tak sem se vrátil a pak už mířil přes Hnojník do cíle. Jel sem pomalu v koloně s kamionama, co sem nenajel doteď, už stejně nenaženu. Přímo v Jablůnkově mě předjíždí Burgman 650, a od cílové pumpy právě odjíždí SV650 a CBR .. cílový lístek hlásá 19:40, což dává rovných jedenáct a půl hodiny na cestě měřící 675 kilometrů.

U pumpy stojí samozřejmě pepíno a po chvilce přijíždí čtyřkolový krasavec PGO s Rachotem coby pasažérem. Chvilku povídáme a pak ve spořádané formaci jedem kempovat. Cestou nás míjí JardaZ, má to do cíle už jen pár kilometrů. V kempu je příjemná nálada, malinko na mne dou mrákoty, když tam vidím obě Jawy a přitom vím, že jsem se druhou půlku úplně neflákal. Nicméně rraol obětoval svůj závod ve prospěch nás ostatních a cíl neviděl, jel se o nás starat - za to mu patří dík.

Věčeře byla výborná a musím říct, že málem zastínila i jinak moc pěkný těla striptérek, no možná je to jen mojí krátkozrakostí :-) Povídali sme dlouho, spát sme šli až někdy ke třetí.

Ráno se kemp postupně vyprazňoval a musím říct, že ač jsem předtím nikoho neznal a neviděl, po návratu mám pár nových přátel, a to je víc než jsem od akce čekal.

Domů jsme vyrazili s JardouZ společně, i když jsem původně chtěl jet ještě na den dva se courat na pomezí moravy a slovenska. Nedostatek suchých ponožek a předpověď dalších dešťů mne hnaly domů :-) Nevyměkli sme a tak jsme si dali zas cestu na Šumperk a k jihu sme to otočili až před Červenou Vodou a přes Štíty jsme jeli na Poličku. Tam jsme se dobře najedli a přes Sečskou přehradu mířili na Sázavu a Benešov. Inu ze severní Moravy se dá do Prahy dojt klidně od jihu :-)

Celý víkend byl vynikající a najetých 1450 kilometrů je pro mně jako skoro nováčka super škola. Tak za rok, co říkáte?

PS: omlouvám se za chybějící nebo naopak přebývající písmenka, píšu to v leže s kompem na klíně :-)

motocaching na vode

S praci jsem dnes skoncil brzo a tak jsem po druhe vyrazil lovit "poklad". Bohuzel cesta vedla do mraku. Nenechal jsem se odradit a prevlecen za lesniho delnika jsem cache ulovil. Nicmene okoli Varu a Chebu to ma u mne spatny, tim smerem dlouho nepojedu - furt tam prsi.

Kdo ceka na kafe info, zde je ... piju etiopskou kavu v klubu "Ryba na ruby", kde jsem jedinym divakem koncertu sve milovane zeny s Jirkou Krivkou.

Naposledy Transrepublik

Tak s velkou cestou uz dam pokoj, jen jsem si jeste hledal kudy ze sem to vlastne jel (o obci Peruc sem slysel prvne na startu) .. podle google maps moje trasa merila 668 km, ja najel o 7 km vic (minimalne tusim v Lounech vedla snaha o zkratku uplne opacnym smerem nez byl cil), ale jinak to celkem sedi - zip archiv 3,5MB (6 pdf souboru)

Domov sladký domov

Tak jse doma. Malinko jsem pozměnil plány a místo prodlouženého víkendu jsem se vrátil rovnou domů.Plán dvou tisíc kilometrů tak padl a od pátku jsem najel pouze 1434 km .. inu slabota :-)

Stará pravda, že se člověk nemá vracet dřív než ohlásí, se potvrdila .. žena místo vítaní znaveného muže dala přednost zkoušce s kapelou (proto je u domácí zprávy fotka kafe z místní pizzerie) .. no co, stanou se horší věci .-)

díky za pozornost (pokud to teda někdo četl) a dobrou noc

Zpet do kavarenskych koleji

Cesta domu ma sve kouzlo, napriklad pastviny s horskymi usedlostmi okolo Hermanic - Chudoby byly skoro kycovite :-) a doslo samozrejme i na kavu ... v Cafe Net Restauraci v Dobrusce maji uz podle nazvu vse potrebne

dobre rano

po vecernim predavani poharu, liceni slasti strasti s trasou se pomalu dav opet rozpusti po okoli ... nekteri jedou cvicne zpet do ase (ze jardo :-)

papat spinkat :-)

ted uz je hotovo :-) jdeme papat, ted pracuje vyhodnovaci ceta :-)

Cíl Jablunkov

tak sme tady po 675 km

ted uz jen 30 km do kempu na selatko :-)

kafe pauza ostrava

tak se to krati, ujeto 600 km

cp 4 Dobruška

posledni kontrolni bod ... to zni ok, ale na kilometry jsme nemnoho za pulkou

od startu ujeto 383 km

cp3 Novy Bydzov

zleva se zene bourka snad ji podjedem

km 321 km

cp2 Benatky nad Jizerou

trosku se zajizdkou, ale predsi ... snad je tu lepsi signal, minule zprava neodesla

od startu ujeto 260 km

pro mamkuv - potkal sem na predeslem cp jardu, vecer ti zdrbnem deti

prvni prujezdni bod Peruc

a jedem dal :-)

prvich 111 km

zapadni cechy nam nepraly, okolo chebu lilo. tim padla varianta hezkych silnicek a jedu po hlavnich pres karlovy vary, ostrov, klasterec, ted jsem si ted dal kafe v kadani. tady ja jasno tak snad nepromoky uz zustanou v kufru

start

v 8:10 je cas C
denni pocitadlo je vynulovano
celkove km 53.785

Budíček

prvni skupina jede ke startu. ostatni bali vlhke veci a snidaji ... za chvilku jedem taky

jdeme pomalu na kute

inu rano jedem v pul osmy :-(

stav tachometru: 53.754
misto: prehrada jesenice u chebu

kemp dosazen!

denni ukol splnen, jsme v kempu, stan stoji (ponekud nakrivo), registrace ok.

kilometry poslu vecer ted jdu na burta

na ceste s bourkou v zadech

cesta jde ok, bourka byla, uz jsme suchy, nicmene prave se honime s dalsi bourkou :-o snad vyhrajem

stav tachometru 53.683
misto Touzim

Prvni spolupacienti

Tak zda se ze opravdu nejsem sam kdo zejtra pojede napric republikou :-)

Odjezd :-)

Vse je zbaleno, bourka na dohled, stav tachometru 53.543 km ... odjeeezd !!!

Idiotem v cuku letu

Dnešek měl být klidný, s návštěvou syna na prázdninách. V celku to vycházelo, až do okamžiku kdy jsem přijel na "onu" křižovatku. Obyčejné téčko, přijel jsem z vedlejší, na hlavní auto, tak jsem v klidu zastavil, dávám nohu na zem ... noha podjíždí, motorka natočená již na odbočení začíná klesat ... klesat .. bum, ruka pod řidítkama, motorka hajá. Zvedám, škody žádné, jen pootočená páčka brzdy. Nojo ale ruka bolí a motorce se nechce brzdit .. přitom vše je suhé, vypadá to ok .. a to mám v pátek vyrazit na velkou cestu po republice (cca 2k za tři/čtyři dny) ... snad to zejtra pan doktor David dá dokupy (odvzdušnění, kontrola).

Klickovani mezi mraky

Dnesni vylet byl pracovni .. cesta vedla do Dobrichovic a vse se zdalo
ok .. az na to ze prace mi sla hur nez jindy (nepresvedcil sem dva
klientovi pocitace aby byly hodne) a tak sem se zdrzel az do vecera ..
chtel jsem si vycistit hlavu a tak sem se vydal pres brdskej hreben do
Cisovic za tatou na kafe .. za hrebenem ovsem cekaly tezke mraky a nez
jsem se vydal na cestu zpet bylo vsude cerno a krasne lilo. Nastesti
se prudky dest drzel Cisovic a ja uhanel zpet na Revnice krasne mezi
destovymi mraky .. ne ze bych dorazil domu uplne suchy, ale krome
navhleho obleceni jsem dojel pohode .. jen ty blesky ktere sem
dohanel na planine pred Orechem me celkem slusne napinaly .. nerad
bych zafungoval jako hromosvod :-)

Karlštejn, Slapy ..

Rád jezdím sám, ale člověk by měl zkusit vše. Dneska se mi nikam nechtělo, ale byl jsem takovej nijakej, ospalej (to to počasí) .. a tak když se na m.cz domlouvalo pozdní kolečko kolem komína, jel jsem taky. Nejdříve jsme jeli kolem Berounky na Karlštejn (tak brzo po vyjetí jsem snad nikdy nestavěl) a pak jsme zamířili směr Slapy. V Řevnicích mne zlákalo vyzkoušet jak rychle vyjede motorka kopec na kterém jsme pořádali časovku do vrchu .. no rozhodně rychleji než na kole :-) Docela jsem si to užil, ale budu se muset krotit, jednu zatáčku jsem si poplet a byl jsem malinko dlouhej .. kdysi se mi něco podobného povedlo v jiné zatáčce směrem dolů .. skončil jsem pomlácenej se zlomeným kolem na špatné straně svodidel .. inu mládí :-) Od kluků jsem se odpojil ve Slapech, na hráz už jsem nejel a mazal jsem domů, slíbil sem Kubovi že přijedu brzo a byl sem pryč tři hodiny .. ale bylo to fajn, panové díky :-)

Depku je třeba rozjezdit :-)

Poslední dobou je málo práce .... když mi dneska zas dva zákaznící volali že nemám jezdit, sedl jsem odpoledne na stoj a naopak jezdil :-) Vyrazil jsem nejdřív jen tak na chvilku .. z Prahy na Okoř, pak jsem chvilku kličkoval okolo a najednou mě začaly přitahovat kopce na obzoru .. v Terezíně jsem si dal oběd (dobré těstoviny carbonara), a zadem přes Litoměřice mířil do Ústí. Tam jsem měl v plánu vyrazit nahoru do hor, ale černé mraky nad vrcholky mi to rozmluvily .. jel sem teda přes Krupku do Dubí a tam nahoru na Cínovec .. zatáčky i asfalt jsou pěkný, ale tak pro supersporty .. já mám radši užší a pomalejší úseky .. pak jsem jel do Teplic ke kamarádovi na kus řeči a kafe. Paku už byl čas pomalu mířit domů. Vzal jsem to přes Louny a pak abych nemusel po hlavní jel sem na Rakovník a pak po starý karlovarský zpět (chvilku jsem dokonce vyjel na dálnici, ale hned sem zas zmizel .. sice mi Honda dokázala že umí uhánět, ale ... ). Nakonec mi to za odpoledne dalo přes třista kolometrů, s dopoledním popojížděním po městě málem 4OO :-)

Krausberry u Jelínků

Dneska to nebude o kafi (i když jedno průměrné sem si dal v Roudnici na náměstí), ale o koncertu Krausberry v Resturaci u Jelínků (http://www.ujeli.cz). O koncertu mi dal vědět provozovatel zmíněné restaurace a motorkář v jedné osobě Kuba, už dlouho dopředu. Nicméně 14 dní laborování s chřipkou vypadalo, že budu doma. Jenže chuť se podívat na pořádnou muziku byla. Moje drahá polovička můj nápad odvézt prcka k babičce a vyrazit na motorce za kulturou rezolutně zamítla a tak to vypadalo tuplem bledě. Nicméně kolem šesté večer jsem vyrazil pro motorku s tím, že se jen kousek svezu a otestuju tak zdraví. Kousek .. kam? No třeba směrem k Řípu .. od Řípu je to kousek do Hošťky, kde máme známé a pak je nejlepší cesta domů přes Mělník. Ještě jsem si udělal malou zajížďku a vzal to zadem na Dubou a pak po známé cestě na Mělník (tu silnici sem jel asi stokrát, ale nikdy na motorce, tak sem si to za soumraku projel). U hospody sem se chtěl jen stavit, ale když sem slyšel jak kapela válí, a přestože měla hrát už dvě hoďky zrovna vyhlašovala přestávku, mazal sem pro benzín a nějakou hotovost a šup zpět (sem hnusnej, Kubu sem ukecal na poloviční vstup). Bylo to supr, domů sem přijel až před půlnocí :-)

Křivoklát a vodník - oboje bez kávy

Dneska jsem původně moto vůbec neplánoval, ale nějak se to zvrtlo s prací a tak jsem vyjel .. práce padla, tak jsem aspoň zabrousil ke Křivoklátu a cestou zpět jsem logoval jednu pěknou kešku (odlovili jsme ji na rodiném výletě už včera, ale pez psacích potřeb). V Roztokách u Křivoklátu jsem si projel okruh na kterém jsme před mnoha lety závodili na kolech .. teda jak jsem to mohl objet a ještě několikrát? Rozhodně sjezd do Roztok jsem "prodal" a jel o hodně pomnleji než tehdy na kole .. holt mládí :-)

Honda chce nové botičky

Chtěl jsem se zmínit o dobrým kafi, co sem si dal v O2café s kamarádem Honzou, ale dneska je to trošku smutný. Ty ženský jsou všechny stejný. Honda, jak už jsem se zmínil, chytla do zadní pneu pořádnou skobu a při návštěvě u pana motodoktora Davida se ukázalo, že budou potřeba nový obě pneu. Přední, protože je šišatá a zadní se nepovedla zalepit ani na tři pokusy ... holka si vybrala špatnej čas, tak dostane zatím jen novou zadní, přední bude snad do začátku prázdnin, vibrace řidítek se docela zhoršujou :-(

Do Hořic s hřebíkem

Už roky jsem se chtěl kouknout do Hořic na 300 zatáček Gustava Havla. Letos se to konečně podařilo :-) Mírné napětí do cestovního plánu zaneslo moje zjištění že v zadní pneu mám zaraženej pořádnej hřebík. Tak jsem na pumpě kromě benzínu koupil i pěnu do pneu, co kdyby ... Další zpestení bylo hledání se s jedním ze spolujezdců - i to se posléze podařilo a tak jsme před polednem byli v Hořicích. Přátelé - klobouk dolů je maso. Závody byly supr, atmosféra taky (až na jednoho velmi neoblomného policistu cestou zpět - dvacet motorek zahlo na pumpu pres plnou - ano sme pitomci - on viděl jednu motorku a šup už ji pomáhal od peněz a chránil od pěkné vzpomínky na Hořice. Minimálně na část pokuty sme se složili, to děvče to vyžralo za nás všechny). Obligátní foto kafe dnes nebude, ač káva byla - dobrá v Poděbradech, jen sem holt nefotil. Díky spolujezdcům - Petrovi, Davidovi a Hance (snad sem to moc nezmotal, já si jména děsně pletu), bylo to fajn.

O poledni pauze sup na Jested

Sobota - den uprostřed třídenního volna a já musím pracovat (huráá, aspoň nějaká práce). Nicméně práce se dá plánovat a tak jsem ráno u klienta udělal základní update, nechal běžet zálohu a šup někam ven ... záloha měla běžet ještě cca 220 minut tak kam se vrtnout .. nejdřív jsem si myslel na Kokořín, ale když už sem tam byl a času pořád "přebývalo" vyrazil jsem dál na sever. Skončil sem v Liberci pod Ještědem. Cestou tam jsem vrchol neatakoval, neboť benzínu povážlivě ubývalo a celé stoupání jsem jel už na rezervu. Tak šup k benzínce a rovnou sem si dal i kafe (po 175 km už jsem měl chuť i nárok). Kafe bylo dobrý, dokonce tam měli free internet a tak jsem dokonce i tam chvilku pracoval :-o a pak šup na kopec - rozhled je krásnej, naposledy jsem tam byl snad pred 23 rokama, musím tam vzít prcka .. a konec pohádky hurá zpátky do roboty .. tak zas příště ..

MotoCaching a Rozmarná

Páteční volno a krásné počasí, co více si přát. Když jsem hledal kam vyrazit tak jsem náhodou na serveru www.motorkari.cz narazil na právě včera vyhlášenou "soutěž" v geocachingu. O této zábavě jsem už slyšel, tak proč to nezkusit. Souřadnice vedly do jižních čechm, tak hurá na cestu. Dokonce jsem cestou odolal svému oblíbenému baru v Kosově Hoře a po okreskách mířil za svým cílem. Povedlo se, v seznamu nálezců cíle mi patří první místo :-)

Cestu sem volil co nejvíc po trojkách, když to nešlo jinak tak holt po dvojkach :-) Pravda kus sem odjel i po jednickach, ale to fakt jen v nouzi .. celkem sem najel dnes slušných 400 km .. když jsem měl na tachometru skoro třista začal jsem toužit po dobrým coffe. Byl jsem u Slap a tak jsem si vzpoměl ýže jsem někde viděl reklamu na motobar u Štěchovickýho mostu. Voda která začala padat z nebe to rozhodnutí potvrdila. Kafe mají dobrý a prostředí je supr. Bar je kombinovanej s garáží a piloti obeznámení s místem parkují doslova hned u baru. Já parkoval před vjezdem, ale i tak dóobrý. Tak zas příště :-)

Hoooódně větrnej vejlet

Jsou dny kdy je lepší sedět doma. Cesta do Jihlavy v době, kdy je na Vysočině vyhlášeno varování před orkánem není úplně ideální nápad. No stalo se. Aspoň jsem si dal dobrou kávu nejdřív v Havlíčkově Brodě - na doporučení kamaráda Vaška - v kavárně místního knihkupectví (hýml, kdy já otevřu ten svůj bar s názvem kniznikavarna.cz?) Cestou domů jsem se stavil na kafe v Domašíně - to je tip pro rodinné typy, za "hrádkem" je zahrádka a dětské hřiště. Škoda že mladej může se mnou jen kolem parkoviště, tam by se mu taky líbilo :-)

Desive vize

Dneska je to o motorkach bez motorky a o kave bez kavy ... S kubou sme si dali razitkove kolecko po Vrbovce v ramci dne otevrenych dveri a na motorky sme jen koukali, cb zustalo uz ctvrtej den v garazi :-( a kafe sem si sce udelal doma dobry, ale k napsani tehle radku me vyburcoval clanek kterej se mi dostal na obrazovku ani nevim jak .. dalsi kafe do plastu miri do cech - a to ma bejt prej udalost, ja to vidim jako dalsi utrpeni .. kafe ma bejt dobry cerstvy a podavany na urovni (ciz muze bejt klidne esus na brehu reky) .. coz at delam co delam polystyrenovej kelimek proste nedokaze splnit .. (averzi podporuje vcerejsi rychlo kafe z mc .. vypadlo mi z drzaku v aute a skoncilo na jeansech a sedadle) .. priste snad zas o dobrym kaficku :-)

Z Luzin do Horomeric pres Troju

Nekteri rikaji ze cesty jsou nevyzpytatelne. Je fakt ze vysvetlit
neznalemu cestu z Luzin do Horomeric pres Troju muze dat jistou praci :-) Nicmene
kdyz v sousedstvi Trojskeho zamku navstivite Kavarnicku bude dalsi
deni program hned prijemnejsi. Jako treba technicka vaseho
jednostopeho milacka.

Dejavi

Nedělní vyjížďka se mi vyvedla ... pravda původně jsem měl v plánu dvě pracovní zastávky, což nevyšlo, ale alespoň jsem si dal dvě kávy a třista kilometrů po okreskách (pěkná dřina, ale příjemná). Nejprve jsem se zastavil v Kuřimi (slušná káva) a po cestě kolem středních čech (včetně průjezdu poutí v Maršovicích) jsem zabloudil po necelém týdnu do Kosovy Hory. Nechci být jako jejich reklamní stránka, ale vidíte ty těstoviny s kuřecím masem? mňam :-) Když k tomu přidám že tam mají wifi a obsluha je milá ... prostě Café Bar Gallo je fajn ...

Výborná káva i Čakovicích

Dnes jsem žádnou cestu za dobrou kávou neplánoval a ejhle. Při popojíždění Prahou jsem si zajel do Čakovické prodejny firmy Paolo (pro plotnu na topcase) a tam se skrývalo presso na Nesperesso - kdo nezná - výborná káva z kapslí. Doma mám levnějšího příbuzného Dolce Gusto - taky slušný kafe, ale taky třeba čokoláda. Hlavně se nemusí mýt stroj - ten předchozí dělal výbornou kávu, ale to věčné mytí mne málem odnaučilo doma kafe pít :-)

Výlet místo práce

Dnes jsem byl v plné polní připraven vyrazit na servis a než jsem nastartoval, volal klient že dnes nemá čas. Venku bylo krásně a tak volba byla jasná. Místo cesty domů k ppírování hurá na malý výlet. Jak je jasný z ankety, někdo má za cíl svých potulek muzea, jinej pivovary, já koukám kde si dát v milém prostředí dobrý kafe. Dneska jsem uspěl na 100%. Udělal sem si pěkné kolečko jižně od Prahy a v obci Kosova Hora jsem narazil na Café Bar Gallo. Jako lákadlo stojí vedle předzahrádky Citroen C2 v barvách podniku - přiznávám že právě on mne donutil otočit motorku a zaparkovat vedle, prostě středomořská pohoda ve středních Čechách. Určitě jsem tam dnes nebyl naposledy.

Zdroj kaficko misto prace :-)